Existuje mnoho špatných způsobů jak si vydělat velké peníze v dnešním světě. To, že je vyděláte a že si za ně můžete koupit komfort a luxus ještě neznamená, že jste vyvolení a že „máte třídu“. Jak se říká v angličtině: „when you travel first class, it doesn’t mean you have the class.“ Pokud cestujete první třídou,ještě neznamená, že tou třídou jste.“ Člověk, který má jisté chování vyšší společenské třídy a má k tomu patřičné finance se v angličtině nazývá „classy“.

Takže kdo je tedy „classy“? Je to Victoria Beckham, Karolína Kurková, Sophia Loren nebo je to třeba Matka Tereza či Meda Mládková, které svým životem a konáním pomohly a pomáhají druhým?

Koncept, kterým automaticky získáte třídu, tím, že získáte peníze, je zastaralý myšlenkový proces. Již nefunguje. Třída se dnes získává jinak…..

Dnes je „in“ pomáhat druhým a nejlépe nezištně. Co to vlastně ta pomoc je? Pomoc znamená to, že vystoupím ze své zóny pohodlí a nabídnu druhému svůj čas, službu, ochranu či láskyplnou péči. Pomoc znamená, když natáhnu svou ruku a podám ji tomu, kdo ji zrovna potřebuje. Pomoc znamená, že založím finanční sbírku a dám dohromady částku peněz, která pomůže tomu, kdo nemá kde hlavu složit.

Pomoc znamená, že každý týden zdarma poskytnu své know-how někomu, kdo si právě teď nemůže dovolit za něj zaplatit.

Jsme ti, kteří mají štěstí. Narodili jsme se v době blahobytu, kdy my Evropané máme více, než můžeme a jsme schopni sami spotřebovat.

A u nás v České Republice? Mohli jsme si sáhnout na cokoliv v rámci hmoty. Od Sametové revoluce jsme měli možnost vydělat si peníze, procestovat svět, poznat zajímavé lidi a prožít si nové vztahy. Jednalo se o práci s hmotou.

Pokud budeme žít jen ve hmotě, narazíme na pomyslnou zeď. Chceme expandovat, ale narazíme. Je to konec, dále už expandovat nelze. Neproudí nám finance, hojnost ani láska. Nefungují vztahy…..

Všechny aspekty hmoty však v sobě mají jistou trvanlivost – jsou konečné. Proto pak dojdeme k hranicím a řekneme si: „A co dál?“ Proč však potřebujeme víc? Je to proto, že potřebujeme nasytit vnitřek = naši prázdnotu. Až doposud jsme „věci“chtěli z venku, to nás však nenaplnilo, a proto je nutné začít vnímat do hloubky – ponořit se sami do sebe.

Co se tedy dnes děje? Lidé se probouzejí a chtějí víc. Mnoho z nás již chápe, že jsme součástí něčeho většího. Chceme si být vědomi sami sebe. Chceme jít za hmotu, chceme pochopit smysl života.

Chceme pochopit svou vlastní hodnotu a stát se tak smysluplnou součástí Universa.