Náš život žijeme v maskách. V maskách, které nám dávají intimitu a umožňují nám, abychom nežili své pravé JÁ, ale schovávali se za naše falešné já, které může být úspěšné, dokonalé, šťastné, moudré, milující a třeba i celistvé. Naše já, které ale není opravdové.
Takto prožijeme třebas i celé životy, aniž bychom se alespoň jednou pokusili zjistit, kdo opravdu, ale opravdu jsme. Důvodem tohoto falešného žití je náš strach. Všudypřítomný a všemocný strach, který nás spoutává a uvězňuje a schovává za naše MASKY. Strach nedovolit si být sám sebou. Strach, že nejsem dokonalý/á, strach, že nejsem pro svého partnera/ partnerku dost dobrý/á. Strach, že „to“ nedokážu.
Strach nás ovládá, manipuluje a dusí a nedovoluje nám, abychom byli sami sebou, nedovoluje nám vstoupit do světla a uvidět se v naší opravdové kráse a lidskosti.
Naše mysl stále hodnotí, vyhodnocuje, soudí a odsuzuje druhé, ale hlavně sebe.
Byli jsme tak vychováni. Jako děti jsme viděli naše vzory – mámy a táty, jak se chovají k nám, k druhým a sami k sobě. I naši rodiče nosili a možná dodnes nosí masky a hrají role.
Toto chování a žití života „někoho jiného“ se nám zakódovalo v naší DNA. Naše obranné mechanismy takové chování navíc podporují a tak v našem podvědomí pomalu uzrálo ke své dokonalosti. Čím vyšší intelektuální kapacita, čím vyšší pozice v zaměstnání, tím pevněji ukotvené obranné mechanismy a tím dokonalejší MASKY.
Jaké by to bylo, kdybychom si dovolili být opravdoví? Být skutečně sami sebou? Kdybychom museli, anebo chtěli svléknout své značkové oblečení, sundat si všechny šperky, odložit naše „doplňky“, sundat si zlaté hodinky a zbavit se Mercedesů. Kdybychom si sundali make- up a zůstali bez MASKY? Zbyla by opravdovost. Opravdovost toho, kdo jsem, jak žiji, co uctívám, koho ctím a pro co žiji.
Zbude jen opravdovost, opravdovost bez soudů, nefunkčních programů a starých vzorců, opravdovost bez předsudků.
A pokud sundáme MASKY, tak i my uvidíme druhé tak dokonalí, jací opravdu jsou, uvidíme druhé očima lásky. Nic jiného už stejně není a nebude podporováno……
Máme však na výběr, žít můžeme buď ze strachu, anebo z lásky.